Silná žena

"Muž se nechává milovat. Přenechává tuto starost ženě. Nechává se milovat, a sám nemiluje. Když chce i žena cítit, že ji miluje, nejraději by utekl. Připadá mu to moc těžké, " píše Wilfried Wieck ve své knize Muži se nechávají milovat. 

"Vždycky jsem si myslel, že muž je ve vztahu ten silnější, že je to on, kdo dokáže ženu podržet a pomoci jí. Dnes vím, že spíš opak je pravdou. Muž je ochablý a slabý a o to, aby vůbec fungoval, se stará žena. Ženy jsou fixované na vztah a o muže vlastně pečují. V tomto bezpečí, které si muž dokáže vynutit, se pak může věnovat budování konkurenčních systémů, bojovat o prestiž a o moc."

Tato nanejvýš zajímavá kniha Wilfrieda Wiecka se mi dostala do rukou teprve před pár dny, ačkoliv byla česky vydána už v roce 1994. Šokovala mě tím, jak je zde naprosto bez obalu pojmenováno, popsáno a rozebráno mužské chování vůči ženám, z něhož vyplývá, že muž je na ženě závislý jako na droze. Autor ve své knize důsledně odhaluje touhu ovládat, bezcitnost, vyhýbavé mlčení, žárlivost a jiné slabiny mužů a sleduje jejich utváření až ke klíčovým rodinným vztahům. Jsem přesvědčena, že kdyby takovou knihu napsala žena, byla by jistě označena za bláznivou feministku, zatrpklou mužatku nenávidějící mužské pokolení, a nikdo by její úvahy nebral vážně. Ale když totéž napíše muž, navíc klinický psycholog, nelze už podle mého názoru  jeho tvrzení jenom tak odbýt mávnutím rukou.

Žasla jsem, jak dokonale a přesně autor popisuje věci, které jsem do té doby považovala pouze za své osobní zkušenosti. Bylo mi jasné, že stejně jako mně se při čtení určitě otevírají bolavé rány i ostatním ženám. A reakci mužů jsem si raději ani nechtěla představovat. Odhaduji, že jen málokterý muž by se dokázal přenést přes prvních deset stránek knihy, aniž by ji označit za "blbost, se kterou nehodlá marnit čas".

 "Ženy mají pravdu, muži jde vždycky jenom o jedno. To ostatní, co přitom dostává gratis, ani nevnímá... Muž ženu potřebuje skoro v každé mezilidské vazbě, kterou si dokážeme představit. Jako domácí paní a služka se stará o jeho materiální existenci, o byt, jídlo, ošacení, čistotu a pořádek. Více než polovina žen dnes navíc podstatnou měrou přispívá i finančně k udržování životního standardu muže. Aby to všechno splnily, mají v moderním partnerství naloženu dvojnásobnou zátěž, při které jim nezbývá čas na seberealizaci. Muž je potřebuje jako matky a vychovatelky svých dětí. Žena je má poslušně vychovávat, vést, hřát, učit se s nimi...

Muž potřebuje, aby ho žena stimulovala i esteticky a sexuálně. Má pro něj představovat mládí, svěžest, čistotu. Kromě toho ho má umět svést a nabídnout mu slastné chvíle. Má stát za hřích, podle toho, jak to zrovna neukojeného muže napadne. Musí kolem něj skákat, když je na tom psychicky špatně, když je přepracovaný, nemocný. On může bručet, brblat, být mrzutý nebo zatvrzele mlčet, od ní se však očekává, že s ním bude mít trpělivost a nepřestane na něj být milá. Možná si jí pak blahosklonně postěžuje, jak jsou na něj druzí zlí. Když mu žena opatrně nepomůže jeho situaci snášet a neukáže rychle cestu, jak se má dostat ze slepé uličky ven, muž zase zmlkne. Když se jí nechce žít s takovým pařezem, musí být trochu jasnovidná a poznat, co potřebuje, a hlavně ho chránit před celým světem. Může za něj převzít rozhodování, ale tak, aby si toho ani nevšiml. Je na ní, aby navazovala sociální kontakty...

Obráceně to bohužel neplatí. Muž pro ženu neudělá nikdy nic. Nehne pro ni prstem. Žena si sama musí vytvořit zázemí, získat identitu, udělat si pro sebe prostor, a to všechno vedle toho, co dělá pro něj a v zásadě navzdory jemu. Často na to nemá sílu. Po celodenním vypětí se už cítí slabá. A právě v takovém stavu ji muž potřebuje. K tomu, aby se s ní mohl srovnávat a aby srovnávání vyznělo v jeho prospěch. Navíc musí mít dojem, že všeho dosáhl vlastními silami. Bez tohoto sebeklamu by nemohl existovat. Místo aby mu otevřela oči, musí ho žena ujišťovat, že je pro ni důležitější než ona pro něj. Muž je vždy zaměřený na vlastní osobu a potřebuje mít nejen pocit, ale naprostou jistotu, že má nad ženou převahu. Nemá zapotřebí o své síle pochybovat.

Do závislosti na ženě se muži dostávají muži dříve, než se jí mohou bránit nebo o ní začít filozofovat. Muž chce po ženě úplně všechno. Je to paradoxní: Utíká před stresem a násilím patriarchálního světa, který sám vytváří. Jeho vlastní postoje a pocity se obracejí proti němu. Utíká před namáhavými úkoly do bezpečí ženské náruče. Každý k tomu má ještě navíc speciální drogu: alkohol, televizi, prášky, koníčky, kamarády, něco, čím si zvyšuje prestiž apod. Nepostradatelné se zdají autorita, peníze, moc a čest. Žena je ale drogou pro každého. Je dostupná vždy."

Wieck tuto mužskou závislost na ženách považuje za velmi složitý společenský problém, který nemá jednoznačného viníka. Poukazuje na kořeny této závislosti v rozmazlující výchově matek, kdy je syn pro ně malým bůžkem a je mu dovoleno vyhýbat se v životě povinnostem, kdy matky frustrované nedostatkem zájmu, citu a pozornosti ze strany vlastních manželů, dělají ze svých synů spiklence proti otcům a veškeré své city investují do vztahu se svými syny.

Kdo je tedy viníkem? Rozmazlující matky? Chladní otcové? Odkud začít toto klubko rozmotávat?

Jsem přesvědčena, že začít musíme především my ženy. Nás tato situace tíží, muže ke změně nic nenutí. Pokud nebude jejich pohodlí ohroženo, nebudou mít logicky důvod se nad sebou zamýšlet.

Wieck proto doporučuje ženám, aby ve svých vztazích k mužům byly terapeuticky důsledné. Co to znamená?

1. Nerozmazlovat, být nemilosrdná

Žena je nemilosrdná tehdy, když dává najevo a nazývá pravými jmény pocity jako je smutek, vztek a zklamání. Má si dát také nemilosrdně pozor na to, aby jí něco materiálně patřilo, ne aby on bohatl, a ona vedle něj chudla. Žena, která je nemilosrdná, bere ohled sama na sebe. Chce, aby o všech důležitých věcech rozhodovali spolu. Nestačí jí, aby se jí věnoval, kdy jemu se zachce, chce, aby na ni byl něžný a nešlo mu jen o jeho orgasmus. Nenechá si líbit, když je na ni hrubý. Brání se tomu, aby byla přetížená z dětí. Má svůj okruh přátel, ke kterým se může na čas uchýlit. Nežije a nedělá věci proto, aby měl muž dobrou náladu.

2. Ukázat muži, jaké dělá chyby

Žena by měla říct muži, kterými postoji ji uráží, omezuje v tvůrčí činnosti a křivdí jí. Ženám musí jít o to, aby zlepšily kvalitu svého života. Nemohou jen hýčkat svého muže.

3. Vydržet nejistotu

Nezávisle na tom, jak si muž vede, žena, která chce být důsledná, ze svých požadavků nesleví. Tím, že vydrží čekat, jak se s tím vším muž vyrovná, ho podrží. Orientace na svobodný a rovnoprávný vztah vyžaduje pružnost, která spočívá v tom, že člověk má sílu snášet delší dobu konflikty.

4. Převzít vedení

Ženy se v různých situacích častěji nechávají vést, aniž vůbec nějak zasáhnou. Jednostranně "terapeutické" ženy se často nechávají svými muži vést, třebaže ti to vůbec neumějí, protože mají cit pouze pro hierarchii. Chápavější muže poznáme podle toho, že nevyžadují tolik jistoty a nepotřebují se opírat o autority, kdykoliv si mají poradit s komplikovanější sociální situací. Berou to jako zcela normální nechat se vést, a to nejen silnějšími nebo staršími muži, ale také ženou nebo třeba dítětem. Přičemž vedením Wieck nerozumí nějaké jednostranné, bojovné nebo autoritativní vedení, ale např. vedení v určité konkrétní situaci.

5. Prolomit mužovo tabu

Věci, které jsou pro muže tabu, žena pozná podle toho, že je okamžitě nevrlý, jakmile se něčeho takového dotkne. Začne odpovídat jednoslabičně a využije první příležitosti, aby se vzdálil. Ženy v podstatě vědí, co je pro jejich partnery tabu, a takové věci obcházejí, protože muže nechtějí rozčilovat. partnerství pak spočívá na nevyslovených pravidlech, která muž nikdy nemusel formulovat.. K ochraně svých tabu má muž k dispozici obranné mechanismy. Za vzrůstající agresivitou, která následuje poté, co žena prolomila jeho tabu, by měla rozeznat potřebu lásky. Přesto by neměla tento "symptom" omlouvat.

6. Uvědomit si vlastní nedůslednost

Nic nepožadovat a neumět říct "ne" patří k nedůslednostem, které musí žena sebekriticky zpracovat, chce-li mít nějaký vliv. Sem patří otázka : "Kdo jsem?"

7. Vybojovat si vlastní sebeúctu

Aby žena mohla pomáhat druhým, musí si vážit sama sebe. Mít pocit, že pro někoho něco znamená, že něco umí, že má sílu, že dokáže s něčím pohnout. Sebeúcta znamená, že je žena samostatná a že to muž  vidí. Podaří se jí to, když má dostatečný zájem a uspokojení z toho, co bezprostředně nesouvisí se vztahem, o který jde. Žena nemůže odstraňovat slabé stránky svého muže a čekat za to od něj uznání. Pokud má žena vlastní sebeúctu, dá muži volnost a nebude se pokoušet ho manipulovat ve směru, který je pro ni přijatelný.

8. Umožnit mu, aby se od ní něčemu naučil

Protože muži většinou nejsou schopni emočního růstu, pohrdají jeho významem v životě ženy. Od muže, který jí brání v rozvoji, se žena musí odpoutat. A čemu se muži musí od žen naučit? Ženy se vyjadřují konkrétněji, jsou osobnější a přímější než muži. Ženě jde víc o druhé lidi. Žena neskrývá své vlastní slabiny. Myšlení ženy není analyticky abstraktní, nýbrž vícevrstevnaté, integrované a emočně intuitivní. Chápe celek, a ne - jako myšlení mužů - jenom detaily. Nepohybuje se mezi buď, anebo, není černobílé a strnulé. U ženy nestojí v popředí normy a pravidla, nýbrž pružné reagování a rozvoj. její činnost se soustřeďuje na menší skupiny, je tolerantnější k odchylkám, nejde jí o nakupení moci, nýbrž o urovnání konfliktů, navíc umí lépe improvizovat, učit se, je větší individualitou.

 
Tak jako je zřejmé, že všechny ženy nemají výše uvedené kvality, jsem přesvědčena, že ani všichni muži se nechovají přesně tak, jak Wieck popisuje ve své knize. V tomto směru jsem optimistka. Myslím si, že díky tomu, že jsou ženy v posledních letech silnější a sebevědomější, ubývá i těch projevů mužského chování, o kterých tu byla řeč. Podstatné je nehledat viníka, ale hledat v našich vztazích cestu k ozdravění. Protože jen v rovnoprávných a citově naplněných vztazích, v nichž se budou otcové podílet rovným dílem na výchově svých dětí, mohou vyrůst synové, kteří už ženu nebudou zneužívat jako drogu.

Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.

Související články:

• Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
• Vladimir Savčenko : O partnerských vztazích
• Dopis lásky
• Jak přivolat do svého života lásku