Silná žena

"Jeden tvůrčí čin má sílu obohatit celý kontinent. Jeden tvůrčí čin může způsobit, že z kamene vyrazí pramen."        (C.P.Estés)

Tak zase sedím u svého počítače. Už několik dní cítím, že se ve mně cosi rodí, že pomalu z mlhy neurčitosti vystupuje téma, které si žádá moji pozornost, ke kterému se stáčí moje myšlenky. A postupně se mi skládá dílek k dílku, pocit k pocitu, myšlenka zapadá do myšlenky - fotografie, text knihy, slova přítele, zářící oči mé dcery... Cítím, že ve mně narůstá vlna energie, která touží vytrysknout, která se touží zformovat, vyjádřit... Je čas napsat další článek. Najednou je pryč únava celého dne. Začínají mi vášní hořet tváře, a přestože je pokročilá večerní hodina, jsem mnohem živější než ráno.

Ano, důvěrně znám ten plamen tvořivosti a miluju tu energii, to vzrušení, ten stav, kdy celé moje tělo ožívá, kdy cítím, že jsem v souladu s vesmírem, kdy moje duše tančí radostí... A přesto... Přesto se do mé mysli vkrádají myšlenky, které tu úžasnou energii tříští: co když je to nezajímavé, nudné, všední... , jiní jsou moudřejší, osvícenější, vzdělanější, originálnější... , nemám na psaní talent...

Clarissa Pinkola Estés to nazývá znečištěním tvůrčího života. Ve své knize Ženy, které běhaly s vlky vypráví mimo jiné i starý mexický příběh La Llorona, který je metaforou zničení tvůrčího proudu ženské duše.

Bohatý španělský muž, vznešený pán, se dvoří krásné, ale chudé ženě, a získá si její city. Žena mu porodí dva syny, ale on se s ní nehodlá oženit. Jednoho dne oznamuje, že se vrací do Španělska, kde se bude ženit s bohatou ženou, kterou mu vybrala jeho rodina.

Mladá žena začne bláznit a jedná jako kterákoliv naříkající šílená žena všech dob. Poškrábe obličej jemu i sobě, trhá věci na něm i na sobě. Popadne oba malé syny a běží s nimi k řece, kde je hodí do proudu. Děti se utopí a La Llorona na břehu žalem padá a umírá.

Onen muž se vrací do Španělska a žení se s bohatou ženou. Duše La Llorony stoupá do nebes. Tam jí pán brány říká, že může vstoupit, protože trpěla, ale může se tak stát až poté, když v řece vyhledá duše svých dětí.

Proto se prý dnes říká, že La Llorona, plačící žena, pročesává břehy svými dlouhými vlasy, svými dlouhými prsty prohledává dno a své děti hledá doposud.

Jiná verze příběhu, kterou autorce vyprávěl jistý desetiletý chlapec, tvrdí, že La Llorona žila s bohatým španělským mužem, který měl u řeky továrny. Přihodilo se však něco zlého. La Llorona pila vodu z řeky během svého těhotenství. Její děti, dvojčata, se narodily slepé a měly srostlé prsty na rukou, protože španělský muž otrávil řeku odpadními látkami ze svých továren.

Muž řekl La Lloroně, že nechce ji ani její děti. Oženil se s bohatou ženou, která chtěla věci vyráběné v továrně. La Llorona hodila děti do řeky, protože by je čekal velmi těžký život. Potom padla mrtvá žalem. Odešla do nebe, ale svatý Petr jí řekl, že nemůže vstoupit, dokud nenajde duše svých synů. Nyní La Llorona hledá a hledá v zamořené řece své děti, nemůže však dobře vidět, protože voda je moc špinavá a temná. Její duch pročesává říční dno dlouhými prsty. La Llorona bloudí po březích řeky a stále volá své děti.

Pohlédnete-li na příběh jako na vyprávění o stavu duše jedné ženy, možná vám začne připadat nebezpečně povědomý. Alespoň moje duše tento příběh velmi důvěrně zná a několikrát ho v různých obměnách prožila. Moje "děti" -moje nápady, výtvory - byly opakovaně otravovány a hubeny již v zárodku a moje energie klesala a klesala až k naprosté otupělosti a ztrátě radosti ze života. A získat ji zpátky  ve znečištěné řece života se zdálo téměř nemožné.

K ženě náleží plodnost. Tvůrčí schopnost ženy je její nejhodnotnější vlastností a nezáleží na tom, zda žena maluje, píše, fotografuje, vymýšlí projekt, nebo zútulňuje domov, vychovává dítě či jsou jejím dílem nádherné květinové záhonky. Jestliže není jejímu tvůrčímu životu dán prostor, má žena pocity otravy, deformace a touhu vše zabít. Proto je pro ni tak nutné si svůj tvůrčí pramen chránit před znesvěcením.

To znečištění může přijít zvnějšku, od lidí v našem okolí, kteří "naše děti" odmítnou, stejně jako od nás samých, od nepřítele, který se usadil v našem nitru: "Je to bezvýznamné, příliš snadné, příliš těžké, příliš nejasné, ....dělá to každý, trvá to dlouho, ...dělej raději něco rozumného, nikdo to neocení, nikoho to nezajímá,  tím se neuživíš, nemá to logiku, lidé se ti budou smát, nemáš, co bys řekla, ... tvoje práce je k ničemu, když nemáš doktorát, když nebudou tvé věci publikovány v takovém a takovém časopise, anebo... mám hodně práce, dům, děti, manžel, přítel, kočka, ti všichni chtějí, abych se jim plně věnovala, nemám peníze, nemám čas, nemám zkušenosti, vzdělání..., až dostavíme dům, až děti vyrostou, až splatíme dluhy, až budu v penzi..."

 V současném světě, kdy je kladen důraz především racionalitu, hmotný prospěch, materiální jistoty či postup v kariérním žebříčku, není snadné udržet si svou řeku čistou. Proto je nesmírně důležité, abychom byly obklopeny lidmi, kteří nás milují, mají pochopení pro náš tvůrčí život a schvalují a vychvalují naše tvoření. Takoví lidé se stávají slunci našeho života. Stačí jeden či dva. Není nutné být uznávanou hvězdou, aby naše tvorba měla smysl.

Ovšem nejdůležitější je, abychom si svou řeku nezamořily samy. Není třeba uklidit celý dům, než začnete psát či malovat, protože - a to je taková zvláštní věc - ten úklid nikdy nekončí! A  rozhodně není dobré pracovat až do úmoru, abyste dokonale zařídila váš byt, svým blízkým dopřála drahé "to" či značkové "ono" a abyste kvůli tomu odkládala své plány a talenty. Stejně tak je velmi nebezpečné se zaobírat tím, jestli někdo jiný  je či není v dané oblasti lepší nebo zkušenější než vy.

Nechcete-li jednoho dne cítit, jak jste vyhaslá, bez síly, bez jakékoliv radosti, prázdná a vnitřně mrtvá, nezanedbávejte svou řeku. A vězte, že se ta pozornost a péče vyplatí, protože energie, radost a vášeň tvoření oživí a naplní nejen vás, ale zaplaví i vaše okolí . 

A žena, která je takto svou vnitřní řekou vyživována, pak kvete, září, prosvětluje, překypuje, dělí se,  předává ...

(c) 2009 Iva Uhlířová (Článek smí být kopírován a dále šířen pouze v neupravené podobě a pokud bude připojeno jméno autorky a aktivní odkaz.)

Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.

Související články:

• Jak mohu dosáhnout úspěchu, když se mi zdá, že jiní lidé mají větší talent?
• Duše promlouvá o samotě

Knižní tipy z nakladatelství Pragma: