Být sám sobě přítelem
Po dlouhé době jsem se znovu dostala ke knížce N.D. Walshe Přátelství s Bohem, která před několika lety odstartovala moji osobní proměnu. Člověk zapomíná, a tak jsem při čtení znovu objevovala to, co jsem časem pozapomněla... A právě proto, že jsem je zapomněla, sešla jsem poněkud z cesty a ztrácela jsem čas a energii nepodstatnými věcmi. Teď si je znovu připomínám spolu s vámi :-)
Z rozhovoru N.D.Walshe s Bohem:
Jak mohu mít přátelství sám se sebou?
Musíš si uvědomit, co opravdu jsi - a co nejsi. Jakmile si uvědomíš, kdo opravdu jsi, zamiluješ se do sebe. Jakmile se zamiluješ do sebe, zamiluješ se i do mne.
Jak poznám, co jsem a co nejsem?
Začněme tím, co nejsi, neboť v tom spočívá největší problém.
Tak dobře. Co nejsem?
Především nejsi svou minulostí. Nejsi svým včerejškem.
Nejsi to, co jsi dělal včera, co jsi řekl včera, co sis myslil včera.
Mnoho lidí chce, aby sis myslil, že jsi to, co jsi byl včera. Někteří lidé od tebe vyžadují, abys tím byl. Vyžadují to proto, že mají velký zájem na tom, aby ses tak jevil. Dává jim to jistotu, že tě "správně" odhadli. Mohou se na tebe "spolehnout".
Lidé, kteří tě považují za "špatného", nechtějí, aby ses změnil, neboť nechtějí připustit, že jejich názor na tebe byl mylný. To jim umožňuje ospravedlnit způsob, jak se k tobě chovají.
Lidé, kteří tě považují za "dobrého", nechtějí, aby ses změnil, protože se na tebe chtějí i nadále "spoléhat". To jim umožňuje ospravedlnit způsob, jakým očekávají, že se k nim budeš chovat.
Já ti však radím, abys žil v přítomném okamžiku. Abys vytvářel své já v každém okamžiku.
To ti umožní rozlišit své já od svých dřívějších představ o sobě samém - od představ, které jsou do značné míry založeny na představách, které o tobě mají druzí.
...
Jak mohu změnit své navyklé způsoby chování nebo hluboko zakotvené charakterové rysy?
Tím, že si položíš otázku: "Jsem tohle opravdu já?"
To je ta nejdůležitější otázka, jakou si kdy položíš. Můžeš si ji klást před i po každém rozhodnutí ve svém životě, ať už se týká toho, jaké šaty si obléknout, jaké zaměstnání přijmout, koho si vybrat za životního partnera nebo zda zůstat sám. A je to zajisté důležitá otázka, kdykoli se přistihneš, že děláš něco, s čím chceš skoncovat.
...
Až zjistím, co nejsem, a až se zbavím názoru, že jsem svou minulostí, jak objevím, kdo jsem?
To není žádné objevování, je to tvůrčí proces. Nemůžeš "objevit", kdo jsi, protože když se o tom rozhoduješ, musíš vycházet z nulového bodu. O tom rozhoduješ na základě svých preferencí, nikoli na základě svých objevů.
Nebuď tím, čím sis myslil, že jsi, buď tím, čím by sis přál být.
V tom je ohromný rozdíl.
To je to nejdůležitější v tvém životě. Do této chvíle jsi byl tím, čím sis myslil, že jsi. Od této chvíle budeš produktem svých nejvyšších přání.
Mohu se opravdu natolik změnit?
Samozřejmě že můžeš. Ale pamatuj si, že se nebudeš měnit proto, abys byl přijatelný. Bůh tě přijímá už teď. Měníš se jen proto, že se změnit chceš. Chceš se stát novou verzí svého já.
Nejkrásnější verzí té nejkrásnější představy, jakou jsem kdy měl o tom, čím jsem.
Přesně tak.
...
Musím konstatovat, že někteří lidé nevědí, co dělají.
Co tím myslíš? Co dělají?
Vytvářejí sami sebe. Ale mnozí lidé si to neuvědomují. Neuvědomují si, že to dělají oni. Neuvědomují si, že je to smysl života.
Protože to nevědí, neuvědomují si, jak důležité je každé jejich rozhodnutí.
Žádné tvé rozhodnutí - žádné rozhodnutí - není rozhodnutí o tom, co uděláš. Každé rozhodnutí je o tom, kdo jsi.
Jakmile si to uvědomíš, všechno se změní. Začneš se dívat na všechno novýma očima. Všechny situace a všechny události se stanou příležitostí udělat to, co jsi udělat přišel.
...
Takže je to kouzelná otázka, že ano?
Ano, je to kouzelná otázka. Čtyři kouzelná slova. Jsou vlastně dvě kouzelné otázky. Tyto dvě otázky, když si je položíš ve správný čas, mohou urychlit tvůj vývoj mnohem víc, než si myslíš. Tady jsou:
Jsem tohle opravdu já?
Co by teď udělala láska?
Když si před každým rozhodnutím položíš a zodpovíš tyto dvě otázky, přestaneš být studentem a staneš se učitelem Nového evangelia.
...
Žádný život není bezúčelný! A já ti říkám, že žádný život není beznadějný.
Jedinými nepřáteli člověka jsou strach a pocit viny.
To jsi mi už říkal.
A znovu to opakuji. Strach a pocit viny jsou jedinými nepřáteli člověka. Zbavíte-li se jich, osvobodíte se.
(Z knihy N.D Walshe Přátelství s Bohem)
Související články:
Náhledy fotografií ze složky Osobní kronika splněných snů a přání
Komentáře
Přehled komentářů
Snazim sa, ale v podstate momentalne uz ani neviem co to znamena. Starala som sa o manzela pri jeho chorobach a on necitil, ze ho milujem, citil sa pri mne nestastny pretoze som nebola pri nom tak ako to potreboval a necitil lasku tak ako to potreboval. Citil sa pri mne nestastny a je neviem co este vsetko zle som robila, uz viem o sebe, ze mam sklon k obetovaniu sa, len neviem ako z toho von. Ako poznat, ze ten druhy ma vyuziva, ze chce po mne nieco co sa vlastne ani neda dosiahnut. Ano povedal, mi ze to nie je zle ze som taka ako som, ze sa ku mne bude hodit niekto iny. Je to ale skutocne zvlastne a nefer dozvediet sa to po tom ako zacnete chodit na psychoanalyzu, pretoze to chce partner kvoli vztahu, tesite sa z kazdeho pokroku a on pride z jednej hodiny analyzy s tym, ze zistil, ze bol s vami nestastny.
Takze hladam v sebe priatela, ktory mi ukaze, ze nie som tak zla a stojim za to... .
Žij přítomným okamžikem...
(Klára, 10. 6. 2008 23:08)
Lidé, kteří tě považují za "dobrého", nechtějí, aby ses změnil, protože se na tebe chtějí i nadále "spoléhat". To jim umožňuje ospravedlnit způsob, jakým očekávají, že se k nim budeš chovat.
Toto je o mě, oni nechtějí, abych se změnila, protože je jim příjemné se na mě ve všem spolehnout. A proto se měnit chci i přes překážky, které si tím nevědomě nebo vědomě? připravím...ale tím budu mým lepším JÁ...
Díky Ivo. K.








Snazim sa...
(Ivet, 8. 7. 2010 0:10)