Druhá část duše
"Co je to Druhá část?" naléhala Brida. Poprvé tuhle ženu provokovala, ale jen velmi nesměle.
Wicca chvíli mlčela. V duchu jí blesklo podezření - Mág dívku o Druhé části nepoučil. - Nesmysl, - řekla si a už na to nemyslela.
"Druhá část je to první, o čem se lidé dozvědí, když chtějí následovat Tradici Luny, " odpověděla. "Jenom pochopením Druhé části můžeme chápat, jak se poznání přenáší časem."
Chystala se to vysvětlit. Brida mlčky dychtivě vyčkávala.
"Jsme věční, neboť jsme projevem Boha, " řekla Wicca. "Proto procházíme mnoha životy a mnoha úmrtími, přičemž vycházíme od bodu, který nikdo nezná, a míříme k jinému bodu, který rovněž neznáme. Zvykni si na skutečnost, že v magii je hodně věcí, které nejsou a nikdy nebudou vysvětleny. Bůh se rozhodl učinit některé věci určitým způsobem, a tajemství, proč tak učinil, zná jen On."
- Temná noc Víry, - pomyslela si Brida. Existuje také v Tradici Luny.
"Tak tomu opravdu je, " pokračovala Wicca. "A když lidé uvažují o reinkarnaci, vždycky stojí před velice těžkou otázkou: jestli bylo na Zemi zpočátku tak málo lidských bytostí, zatímco dnes je jich tolik, odkud se vzaly ty nové duše?"
Brida zatajila dech. Tuhle otázku už si položila mnohokrát.
Odpověď je prostá," řekla Wicca, která chvilku vychutnávala dívčinu dychtivost. "V určitých reinkarnacích se dělíme. Stejně jako krystaly a hvězdy, stejně jako buňky a rostliny, i naše duše se dělí. Naše duše se dělí ve dvě, nové duše se mění v další dvě, a tak se za několik generací rozptýlíme po značné části Země."
"A jenom jedna z těchto částí je si vědoma, z koho pochází?" zeptala se Brida. připravila si spoustu otázek, ale chtěla je položit postupně; tahle jí připadala nejdůležitější.
"Jsme částí toho, čemu alchymisté říkají Anima Mundi, Duše světa," řekla Wicca, aniž Bridě odpověděla. "Kdyby se ve skutečnosti Duše světa pouze dělila, rostla by, ale zároveň by stále slábla. Proto tak, jako se dělíme, také se znovu nalézáme. A to znovunalézání se jmenuje Láska. Protože duše se pokaždé dělí na část mužskou a část ženskou.
Tak je to vysvětleno v knize Genesis: Adamova duše se rozdělila a Eva se zrodila z něho."
Wicca zmlkla a zadívala se na karty rozložené po stole.
"Je tu hodně karet,"pokračovala, "ale jsou částí téhož souboru. K tomu, abychom pochopili jejich poselství, potřebujeme všechny, všechny jsou stejně důležité. Tak je to i s dušemi. Všechny bytosti jsou vzájemně propojeny jako karty v tomhle souboru.
V každém životě máme tajemnou povinnost znovu nalézt alespoň jednu z těchto Druhých částí. Nejvyšší Lásku, jež je rozdělila, uspokojí Láska, která je opět spojí."
"A jak zjistím, že je to moje Druhá část?" Brida považovala tuto otázku za jednu z nejdůležitějších, jaké si v životě položila.
Wicca se zasmála. I ona už se na to tak dychtivě vyptávala jako dívka před ní. Druhou část bylo možné poznat podle zářících očí - tak od počátku věků lidé rozpoznávali svou skutečnou lásku. Tradice Luny znala jiný postup: způsob vidění, který ukázal světelný bod nad levým ramenem Druhé části. To však dívce ještě nehodlala sdělit; možná se nakonec ten bod vidět naučí, možná ne. Brzy by měla znát odpověď.
"Tím, že budeš riskovat," řekla Bridě. "Ze budeš riskovat prohru, zklamání, rozčarování, ale Lásku nikdy hledat nepřestaneš. Zvítězí ten, kdo hledání nikdy nezanechá."
Brida si vzpomněla, že Mág řekl něco podobného, když hovořil o cestě magie. - Možná je to totéž, - pomyslela si.
Wicca začala sbírat karty ze stolu a Brida vytušila, že její čas se krátí. Chtěla se však ještě na něco zeptat.
"Můžeme najít v každém životě víc než jednu Druhou část?"
-Ano, - pomyslela si Wicca trochu hořce. - A když k tomu dojde, srdce se rozdělí a výsledkem je bolest a utrpení. Ano, můžeme najít tři nebo čtyři Druhé části, poněvadž je nás hodně a jsme velice rozptýleni. - Dívka se ptala správně a Wicca se těmto otázkám musela vyhnout.
"Podstata Stvoření je jediná," řekla. "A ta podstata se jmenuje Láska. Láska je síla, která nás opět sdružuje, aby shrnula zkušenost rozptýlenou v mnoha životech, na mnoha místech světa.
Máme odpovědnost za celou Zemi, protože nevíme, kde jsou Druhé části, jimiž jsme byli od počátku časů; bude-li se jim dařit dobře, i my budeme šťastní. Bude-li se jim dařit špatně, budeme snášet, třebas nevědomě, kus té bolesti. Ale především jsme odpovědni za to, že se alespoň jednou v každé inkarnaci znovu spojíme s Druhou částí, která nám zcela jistě vstoupí do cesty. I kdyby to bylo jen na okamžik; protože tyto okamžiky přinášejí Lásku tak intenzivní, že ospravedlní zbytek našich dní."
V kuchyni se rozštěkal pes. Wicca sebrala karty ze stolu a znovu se podívala na Bridu.
"Také můžeme svou Druhou část nechat odejít a nepřijmout ji, anebo si jí vůbec nevšimnout. Pak budeme potřebovat další inkarnaci, abychom se s ní shledali.
A kvůli svému sobectví budeme odsouzeni k nejhoršímu soužení, jaké jsme si sami vynalezli: k samotě."
Wicca vstala a vyprovodila Bridu ke dveřím. (...)

Brida se vydala za mágem. Sešli se poblíž ohniště. Těžko hledali slova.
Mlčení prolomila Brida.
"Máme společnou cestu."
Přikývl.
"Půjdeme tedy po ní společně."
"Ale ty mě nemiluješ," namítl Mág.
"Miluji tě. Svoji lásku k tobě ještě neznám - ale miluji tě. Jsi moje Druhá část."
Mágův pohled však bloudil kdesi daleko. - Jedním z nejdůležitějších naučení Tradice Slunce je Láska, - přemítal. - Láska je jediný most mezi neviditelným a viditelným, který znají všichni. je to jediný účinný jazyk, jímž lze vyjádřit všechna naučení, která Vesmír denně vštěpuje lidským bytostem.
"Neodejdu," řekla. "Zůstanu s tebou."
"Čeká na tebe tvůj chlapec,"odpověděl Mág. "Požehnám vaší lásce."
Brida se na něj nechápavě podívala.
"Nikdo nemůže vlastnit takový východ slunce, jaký jsme jednou večer viděli my," pokračoval. "Stejně jako nikdo nemůže vlastnit večer, kdy do oken bije déšť, nebo klid, jejž kolem sebe šíří spící dítě, či magický okamžik mořských vln tříštících se o útesy. Nikdo nemůže vlastnit to, co je na Zemi nejkrásnější - můžeme to však poznat a milovat. Těmito okamžiky se lidem zjevuje Bůh.
Nejsme pány slunce ani večera, ani vln, ba ani vidění Boha - protože nemůžeme vlastnit sami sebe."
Mág natáhl k Bridě ruku a podal jí květinu.
"Když jsme se poznali - a zdá se mi, že jsem tě znal odjakživa, protože si neumím představit, jaký by byl svět bez tebe - , ukázal jsem ti Temnou noc. Chtěl jsem vidět, jak překonáš své vlastní meze. Už jsem věděl, že mám před sebou svou Druhou část, a tato Druhá část mě měla naučit všemu, co jsem potřeboval - právě proto Bůh oddělil muže a ženu."
Brida se dotkla květiny. Byl to první květ, který po delší době opět spatřila. Přišlo jaro.
"Lidé dávají darem květiny, protože v nich je skutečný smysl Lásky. Kdo se pokusí vlastnit květ, uvidí, jak jeho krása vadne. Kdo se však jenom podívá na květinu na lukách, ponechá si ji navždycky. protože ta květina patří k večeru, k západu slunce, k vůni vlhké půdy a k oblakům na obzoru."
Brida se dívala na květinu. Mág ji pak znovu uchopil a vrátil lesu.
Bridě se zalily oči slzami. Byla hrdá na svou Druhou část.
"To mě naučil les. Že nikdy nebudeš moje, a proto tě budu mít navždy. Tys byla nadějí mých samotářských dnů, touhou mých okamžiků pochybností, jistotou mých chvil víry.
Věděl jsem, že moje Druhá část jednou přijde, a proto jsem se začal učit Tradici Slunce. Jen proto, že jsem si byl jist její existencí, jsem existoval dál."
Brida už nedokázala tajit své slzy.
"Pak jsi přišla, a já všemu porozuměl. Tys mě přišla osvobodit z otroctví, které jsem si sám přivodil, abys řekla, že jsem svoboden - mohl jsem se vrátit do světa a ke světským věcem. Porozuměl jsem všemu, co jsem potřeboval znát, a miluji tě víc než všechny ženy, které jsem kdy v životě poznal, víc než jsem miloval ženu, jež mě nechtěně svedla z mé cesty do lesů. vždy si budu pamatovat, že láska je svoboda. Tolik roků mi trvalo, než jsem toto naučení pochopil.
Toto naučení mě odsoudilo k vyhnanství, a nyní mě osvobozuje."
Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.
Související články:




Brida
(Petra, 26. 9. 2010 12:35)