Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Rozhovor dvou miminek v děloze

2. 2. 2010

- Věříš v život po porodu?

- Určitě, něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto,abychom se připravili na to, co bude pak.

- Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?

- To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.

- No to je přece nesmysl! Běhat se nedá a jíst pusou, to je úplně směšné! Živí nás přece pupeční šnůra. Něco ti řeknu, život po porodu je vyloučený- pupeční šnůra je už teď moc krátká.

- Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme zvyklí. Tunel, na jeho konci světlo...

- Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí - a vůbec, život není než velká stísněnost v temnotě.

- No, já přesně nevím jak to tam bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.

- Mámu? Ty věříš na mámu? A kde má podle tebe být?

- No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom nebyli.

- Tomu nevěřím. Žádnou mámu jsme nikdy neviděli, takže je jasné, že žádná není.

- Ale někdy, když se ztišíme, můžeme ji zaslechnout, jak k nám promlouvá. Víš, já si myslím, že opravdový život nás čeká až potom...

 

 

 

Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.

Přidat.eu záložku

 

Související články:

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pro Jarku

(Iva, 4. 4. 2010 8:49)

Ne, ten příběh jsem nenapsala já. Koluje po internetu a autora bohužel neznám, tudíž jsem ho nemohla uvést. Ale jak píšete: je to tak trefné, tak kouzelné, že jsem to sem musela dát :-)
Srdečně zdravím
Iva

Trefné :-)

(Jarka, 3. 4. 2010 12:33)

Dobrý den Ivo,
moc krásný příběh. Opravdu hladí. Děkuji. Jsem zvědavá. Napsala jste ho Vy?