Silná žena

V poslední době je médii popularizována možnost očkování proti lidskému papillomaviru, který je viněn jako hlavní příčina vzniku rakoviny děložního čípku. Ta je druhým nejčastějším typem rakoviny u žen a to hned po rakovině prsu. V ČR onemocní asi 1100 žen ročně a přibližně 400 z nich zemře.

Virus se přenáší převážně pohlavním stykem, přičemž muži fungují pouze jako přenašeči a není u nich známo žádné fyzické poškození vyvolané tímto virem.
Očkováním proti tomuto viru u mladých dívek, které ještě nezačaly sexuálně žít, by tak teoreticky mohlo v budoucnu zachránit tisíce životů a zbavit žen strachu z této obávané nemoci.

První české dívky již byly touto vakcínou naočkovány za velké pozornosti médií. Matka první z dívek řekla: „Je to to nejlepší, co své dceři mohu dát. "
Ale je to opravdu to nejlepší? Jak je to ve skutečnosti s teorií virů a bakterií, které mají být příčinou všech nemocí živých organizmů?

S teorií, že příčina nemocí leží vně člověka, se setkáváme již ve starém Řecku. Později toto učení rozvinul Louis Pasteur při studiu mikroorganizmů a časem se tento názor stal uznávaným celou lékařskou veřejností.

Ale jsou opravdu mikroorganizmy pravou příčinou vzniku nemocí? Vždyť bakterie i viry žijí na tomto světě o mnoho milionů let déle než člověk a nejenže ho dosud nezahubily, ale dokonce dovolily evoluční vývoj vyšších organizmů! Ani na operačním sále neonemocní každý, kdo tam vejde. Pak by totiž tyto operace ani nebyly možné, protože chirurgové sami by velmi brzy vymřeli. I při dodržení těch nejpřísnějších opatření se občas stane, že u některého pacienta se po operaci rozvine zánětlivé onemocnění, v krajním případě i zemře, zatímco jiný na stejném pokoji se rychle uzdraví a je propuštěn domů. V čem je tedy rozdíl?

Rozdíl spočívá už v genetické konstituci každého z nás. Někdo se narodí už s vrozenou odolností a přítomnost okolních bakterií se jeho života prakticky nedotkne. Jiný člověk bude neustále nemocný a přitom nemusí ani vystrčit nos z vlastního domu. Bakterie a viry prostě není možné vymýtit. Žijí všude kolem nás a v nás, většinou naštěstí v symbióze. Teprve narušením této rovnováhy se pro náš organizmus stávající škodlivými a může dojít k jejich přemnožení v těle a následnému onemocnění. Navíc tyto mikroorganizmy se neustále mění a mutují.

Jestliže viry a bakterie mají schopnost neustále se měnit, pak očkování proti všem nemocem ztrácí na smyslu. Jestliže naočkujeme někoho úspěšně i proti 100 nemocem, vždy se objeví nějaká nová 101. bakterie nebo virus, proti kterým očkován zatím nebude. I laik pochopí, že počet očkování u jednoho člověka nemůže být nekonečný. Navíc nová vakcína stoprocentní ochranu vůči rakovině děložního čípku neposkytuje. Je to proto, že virů, které ji způsobují, je víc a proti některým nechrání.

A jak je to s pohledem homeopatie na příčiny této nemoci?
Každý homeopat, ale i onkolog či psycholog, kteří se s rakovinou ženských orgánů blíže zabývá a je ochoten pacientku vyslechnout a dozvědět se něco více o jejích životě, vám potvrdí, že žádná šťastná žena s harmonickým rodinným životem a pěknými mezilidskými vztahy se v jejich ordinaci nevyskytuje. Ženské nemoci mají totiž vždy souvislost s obtížným prožíváním „ženství“, takže nejvíce těchto nemocí se objevuje po rozvodu, úmrtí partnera, či při dlouhodobě neuspokojivých rodinných poměrech ženy. Tuto skutečnost Vám ale neřekne každá na ulici optání, protože se jedná o její vnitřně bolestivé téma a před okolím se právě tento typ žen snaží zachovat dekorum.

  Od počátku lidstva až do 20. století byla žena především ženou. Tedy bytostí, jejíž hlavní funkce spočívala v zachování rodu, plození a péči o potomstvo. Muž, jako fyzicky silnější jedinec, kterému plození dětí nezabírá v životě tolik času, přijal společenskou roli zajištění rodiny po materiální stránce. Plodnost ženy byla ceněna jako její největší hodnota. Protože množství dětí zaručovalo rodičům, že se o ně bude mít kdo ve staří postarat a také že budou mít komu předat své hmotné statky.

Během posledních 100 let však došlo k zásadním změnám v názorech na ženu a ženství. Emancipací sice ženy získaly jistá práva, ale také mnohem více povinností. Plodnost a počet dětí již není hodnocen jako klad, protože větší počet dětí snižuje životní úroveň rodiny. Rozpadem vícegeneračních rodin a sociálním zajištěním starých lidí pozbyl smysl dětí jako pojistky do stáří. A s životem v panelácích mimo osobní vlastnictví není často ani co předávat jako léno dalším generacím.

Dnešní žena je více než pro své mateřství ceněna jako pracovní síla a je posuzována podle schopnosti zapojit se úspěšně do světa mužů. Reprodukční období a malé děti jsou pro ženy značným handicapem při hledání zaměstnání. S volným soužitím párů a preferencí ženy jako sexuální ikony jsou dřívější atributy ženství odsunuty jako nežádoucí. Současný muž si nevybírá ženu podle oblých tvarů, které souvisejí s mateřskými schopnostmi, ale spíše podle módních vln nastavených topmodelkami, filmovými herečkami a představitelkami světové pop-music. A ty mají úplně jiné starosti než rodit nebo vychovávat děti…

A ženy pod tlakem okolností tento model přejaly. Mladé dívky dnes na prahu dospělosti nepřemýšlení o založení rodiny, ale jejich první starostí bývá návštěva gynekologa, který jim předepíše hormonální antikoncepci. Jejich snahou je tedy co nejdříve po biologickém dozrání zahodit své ženství i jeho projevy, protože jim překážejí v „moderním způsobu života“.

Je možné, že by tento po mnoho desetiletí se stupňující trend neovlivnil nějakým způsobem také fyzickou stránku člověka? Nárůst rakoviny ženských orgánů za posledních 50 let hovoří o tom, že nikoli. Cokoli člověk prožívá na psychické úrovni, promítá se posléze i na tělesnou rovinu a naopak.
Může proto dojít k vymýcení rakoviny proočkováním proti papillomavirům u dívek? Asi těžko. Ani očkování proti tuberkulóze nesprovodilo tuto nemoc zcela ze světa, ani nesnížilo celkový počet lidí s onemocněním dýchacího ústrojí. Jen místo tuberkulózy máme více rakoviny plic, chronických plícních zánětů a astmatu.
Jaké nemoci se asi vyvinou, když zabráníme vzniku rakoviny děložního čípku a prsou bez toho, abychom narovnali postoj nových generací k ženství a mateřství? Pravděpodobně přibude jen více rakoviny dělohy, vaječníků a nechci ani pomyslet, možná bude docházet k destrukci plodnosti již na úrovni genetického materiálu. Pak ovšem nejspíš přijdou genetičtí inženýři a nahradí naše deformované úseky DNA náhradními třeba ze žab. Naštěstí ve svém životě potkávám stále více mladých žen mezi 20. a 30. rokem, které chtějí být opět matkami na plný úvazek a kterým záleží na rodině, na svých dětech i jejich výchově. Věřím, že než přivedou své dcery na očkování proti papillomaviru, budou o tom také uvažovat i z jiného úhlu pohledu, než jim nabízí současná mediální kampaň.

Vybráno z článku RNDr.Aleny Bratkové uveřejněném na www.vedomie.sk

Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.

Knižní tipy z nakladatelství Pragma: