Tloustneme kvůli zákazům
Je to masový fenomén. Statistiky říkají, že na celém světě trpí obezitou celá miliarda lidí. Podle rakouské zprávy Adipositas s sebou dobrá třetina obyvatel vláčí mnoho kilogramů navíc a ohrožují tak svůj život. Televizní show převychovávají jedince s nadváhou k uvědomělému stravování a na seznamu bestsellerů jsou v čele revoluční rádci s návody k hubnutí.
Děti s nadváhou jsou šikanovány svými spolužáky a později, když se ucházejí o zaměstnání, mají vzhledem k všeobecným měřítkům o ideálu horší šance získat dobře placenou práci. Podle lékaře Guntera Franka je tato tendence znepokojivá a varuje: " Absurdní ideály krásy v médiích a přísné rady týkající se stravování nám brání v tom, abychom jedli podle libosti." A vedou, jak je Frank přesvědčen, k ještě větší nadváze a frustraci. Ve své knize "Licence na jídlo" (z německého originálu "Lizenz zum Essen", Piper) považuje tento odborník na výživu jejich obhajobu za rozkošnické hýření a ukazuje, proč musejí cílené odtučňovací programy z dlouhodobého hlediska ztroskotat: " Protože naši hmotnost neurčuje v první řadě to, co jíme, ale vlivy jako genetické dispozice, hormonální stav, světlo, stres a každodenní starosti."
Přibíráme kvůli zákazům. Je jasné, že si Gunter Frank s tímto názorem neudělá přátele mezi těmi, kteří prorokují, že nadváha bude hlavním problémem 21. století. Frank však ví, o čem mluví: "Dennodenně vídám ve své ordinaci nesmírné utrpení zdravých pacientů, kteří jsou nespokojení se svou hmotností a své atraktivní oblé křivky schovávají ze studu pod volným oblečením."
Jinak než mnoho kolegů radí Frank svým klientům, aby upustili od diet, a všem, kteří by chtěli zmenšit svou konfekční velikost, vzkazuje: " Zapomeňte na obvyklé pravdy o výživě, naslouchejte břichu a jeho potřebám." Kdo se nedostává do stresu kvůli stravovacím prohřeškům a kalorickým bombám, skončí totiž natrvalo přesně tam, kde chce být: na své ideální hmotnosti. Není to energetická bilance na konci dne, ale zcela jiné faktory, které rozhodují, kolik kilogramů neseme na váhu.
Různorodá stavba těla. Rozdílná tělesná hmotnost při stejné výšce, to je podle lékaře Franka naprosto normální. A zároveň důvod, proč o normální hmotnosti nebo obezitě ve skutečnosti nic nevypovídají jednoduchá základní pravidla ani složitější formulace jako Body Mass Index (BMI). "Existují štíhlí lidé, kteří jsou kvůli nějaké poruše vzhledem ke své tělesné konstituci příliš silní, a naopak lidé plnoštíhlí, kteří jsou přesto příliš hubení."
Genetické vlivy. Dědičnost není levná výmluva, ale vědecký fakt. "Pokud měla vaše matka jako mladá žena atraktivní křivky a spřibývajícími roky se zakulatila, máte s nejvyšší pravděpodobností sklon ubírat se stejným směrem, " říká Frank. Vědci to zjišťovali především na jednovaječných dvojčatech, kteřá měla navzdory rozdílnému životnímu stylu až do důchodového věku přibližně stejnou hmotnost. Totéž platí dokonce i pro dvojčata, která vyrůstala v různých adoptivních rodinách. Individuální genová terapie napomáhající hubnutí je však hudbou budoucnosti, protože genetická výbava člověka je příliš komplexní.
Individuální spalování. Pokud ženy, které chtějí zhubnout, naříkají u svých štíhlých kamarádek nebo lékařů, jak málo jedí, a přitom netrácejí na hmotnosti, sklidí jen unavený úsměv. Nikdo tomu nevěří, ale je to podloženo průzkumy: " Tzv. VERA-studie dokázala, že baculatější lidé často přijímají méně kalorií než štíhlí jedinci, " dodává Frank. Paradox, který znalo již indické učení ayurveda a věděli o něm i staří Řekové před tisíci lety. Oba empirické výzkumy přiřazují hubeným typům "slabý trávicí oheň". Kvůli němu špatně spalují kalorie. Proto jedí štíhlí lidé často instinktivně menší porce, zato však jedí častěji.
Chronická střídmost. Mnoho lidí se dlouhé roky mučí s dietami. Odříkání, ketré je ve většině případů nejen neúspěšné, ale kontraproduktivní: " Většina se dříve nebo později nejen vrátí ke své výchozí váze, s níž nebyla spokojen, ale dietou přibere ještě kilogramy navíc." Důsledek : pocity selhání bez konce. Podle odborníka nesmyslné trápení, protože se lidký organismus zaměří vždy na hmotnost, kterou z tisícileté zkušenosti považuje za důležitou k přežití. "Tělo nechce odevzdat svůj tuk a brání ho." A tak po chirurgickém odsátí tuku rostou pneumatiky na místech, kde předtím žádné nebyly.
Barometr stresu. Kdo si klidně dá večer před televizí chipsy a neztloustne, nejen že se dosyta nají bez výčitek svědomí, ale také si je vychutnal. A automaticky směřuje ke své ideální hmotnosti. Oproti tomu trvalý stres zvyšuje chronicky hladinu krevního cukru. To způsobuje nadváhu a zvyšuje riziko cukrovky a srdečního infarktu. Doktor Frank zdůvodňuje i nadbytečný tuk na břiše dlouhodobou psychickou zátěží. Velikost břicha sama o sobě přitom nepředstavuje alarmující příznak. Vypovídající hodnotu má teprve poměr obvodu pasu k bokům.
Osobní fitness faktor. Rovnice příjem kalorií mínus spalování tuků pohybem=změna hmotnosti je pro Guntera Franka moderní pohádka. Dlouholetým pozorováním svých více či méně sportovně založených klientů došel k tomuto závěru: "Někteří nedosáhnou ztráty nadbytečných kilogramů, ani když se budou několikrát týdně potit ve fitness centru." Domnívá se, že děti s nadváhou, které jsou nuceny do sportování, se ve všední den pohybují méně. Shrnuje to těmito slovy: " Sport, který nebaví, vede ke stresu." A ze stresu se tloustne. Kdo je od přírody sportovně založený, bude fit díky pohybu automaticky.
Přirozený biorytmus. Pokud se děti nevyspí, přibírají na váze. Totéž se stane, pokud se "účastníte" maratónu před televizní obrazovkou. obojí souvisí se světlem a rytmem spánku. Dlouhodobé noční záření z televize narušuje regulaci hormonů, v důsledku i naše centrum nasycenosti v mozku a vnitřní hodiny. Ty se opět řídí přirozeným a umělým osvětlením. Čím méně narušujeme přirozený rytmus spánku-probuzení časným ranním vstáváním nebo sledováním televize, tím méně stresových hormonů produkujeme.
Mazané pohlavní hormony. Nastávajícím otcům naroste bříško, protože jsou v tomto období řízeni hormony stejně jako jejich partnerky. U mužů však klesá hladina testosteronu, který podporuje ukládání tuků. Frank: Dříve, v době kamenné, signalizoval tukový polštář na břiše budoucích otců od rodin jiným ženám: Sorry, jsem již zadaný." Paralelně k tomu oslabuje období hormonálního klidu instinkty a posiluje pocit zodpovědnosti.
Neklamný pocit v břiše. Každý člověk má trochu jiné trávení potravy. v souvislosti s jeho genetickou základnou nesnáší mnoho lidí syrovou stravu, jiným dělá špatně mléko nebo celozrnné výrobky. Podle Guntera Franka by se proto měla zásadně přehodnotit aktuální doporučení týkající se výživy: " Bohužel jsou těžko stravitelné takoví potraviny, které jsou považovány za obzvlášť zdravé. Na plnohodnotnou stravu reagují zejména štíhlí lidé nadýmáním, bolestmi břicha a jinými problémy trávicího ústrojí." Neposlouchejte tolik propagátory zdravého životního stylu a raději dbejte na to, co chce vaše břicho. Mluví v příznacích. A říká například, že jídla z fast foodů sice dobře chutnají, ale zřídkakdy skutečně zasytí. Nebo také říká, že se chléb z bílé mouky lépe tráví než celozrnné pečivo, protože rostlinné obranné látky činí obilnou slupku nepoživatelnou.
Kdo by chtěl přesněji analyzovat svůk hmotnostní profil, pro toho vypracoval Gunter Frank v příloze své knihy "Lizenz zum Essen" workshop k tématům sklony k ukládaní tukových polštářků, tvorba svalů a výživa. Výňatky z jednotlivých kapitol a témata přednášek (samozřejmě v němčině) jsou na webových stránkách www.lizenz-zum-essen.de.
Zaujal vás tento článek? Kliknutím na níže uvedené tlačítko jej můžete přidat na svůj profil např. na Facebook, Myspace, Twitter a jiné, doporučit jej svým známým e-mailem, popřípadě přidat k oblíbeným položkám ve vašem prohlížeči.
Související články:
- Tajemství krásy ženy
- Reklama útočící na sebeúctu žen
- Archetyp divoké ženy
- Zbavte se svých kil bolesti
Knižní tipy z nakladatelství Pragma: